Slovní zásoba

Na co se při učení cizích jazyků zaměřit?

Tuto otázku si klade mnoho studentů. Je důležité rozhodnout se, zda je důležitější zlepšování schopnosti mluvit (zvyšovat svou aktivní slovní zásobu), nebo se raději soustředit na porozumění (pasivní slovní zásobu). V tomto článku nabídnu svůj pohled na tuto otázku na základě vlastních zkušeností.

Nejprve si řekněme, jaký je rozdíl mezi aktivní a pasivní slovní zásobou:

  • Aktivní slovní zásoba označuje slovíčka, která bez problémů používáme při mluvení nebo psaní.
  • Pasivní slovní zásoba je mnohem větší, protože označuje i takové slovíčka, kterým sice rozumíme, ale nevzpomeneme si na ně při mluvení či psaní.

Co je důležitější: pasivní či aktivní slovní zásoba

Důležité je uvědomit si hned na začátku, že bez kvalitního porozumění cizí řeči nemůžeme trénovat ani konverzační schopnosti. Je sice pravda, že naše školství funguje tak trochu opačně. Od žáků se vyžaduje bezchybně se vyjadřovat dlouho předtím, než by vůbec jsou schopni přečíst nějakou knihu v cizím jazyce.

Učení se tím značně zpomaluje a co je ještě horší, takový postup v nás vytváří ten nepříjemný a často bezradný pocit, že vůbec nepostupujeme. Ve školách se studenti drtí slovíčka a hned jsou nuceni použít je při vyjadřování. Pořádně se při tom natrápí. A navíc, když jim někdo odpoví, mají potíže porozumět. To není moc motivující.

V reálném světě je mnohem důležitější, abychom uměli porozumět místo bezvadného vyjadřování. Každý člověk stráví většinu svého dne naslouchání okolí, ne mluvením. Bez toho, že víme bezproblémově porozumět rodilému hovořícímu v cizím jazyce, budeme jen těžko zkoušet odpovědět - ať už jakkoliv sofistikovaně a bezchybně.

Důležité je se neporovnávat s rodilými mluvčími a nesnažit o bezchybné vyjadřování. Rozený mluvčí bude vždy vědět použít komplexnější struktury a pokročilejší slovíčka. Naším úkolem je, abychom ho pochopili a následně věděli svými slovy vyjádřit, co potřebujeme.

Kvalita slovní zásoby

Při biflování se nám slovíčka ukládají do krátkodobé paměti. Z ní se i lehce vytratí, jakmile si je přestaneme opakovat. Naopak při postupném opakování slovíček (například v lekcích kurzu Speaking Friends nebo při čtení knihy) se nám uloží do dlouhodobé paměti.

Když se nám cizí jazyk uloží do dlouhodobé paměti, zůstane nám navždy. Tehdy i po dlouhodobé přestávce bez používání cizího jazyku je mnohem jednodušší vrátit se na původní úroveň, když opět začneme. Všechna ta pasivní slovní zásoba nám v hlavě zůstane uložena. Takže, když jazyk přestaneme na nějaký čas používat a pak si ho chceme osvěžit, stačí přečíst jednu-dvě knihy, prohlédnout si film, nebo si trochu promluvit. Velmi rychle se nám vše vrátí a můžeme se opět začít zlepšovat.

Když už máme kvalitní pasivní slovní zásobu uloženou v dlouhodobé paměti, přichází na řadu mluvení. Tehdy přijde další velké zlepšení našich jazykových schopností. Pomocí vyprávění se mozek naučí používat ta slovíčka, kterým už rozumíme. Ze začátku to půjde pomaleji, ale jak začneme opakovaně používat slovíčka, která již známe, začneme si zvykat na různé obraty a s každou další větou to půjde snadněji a rychleji.

Je to podobné, jako když stavíme dům. Pokud si dáte záležet a vybudujete kvalitní základy (pasivní slovní zásobu), pak se se stavbou dalších podlaží (aktivní slovní zásoba, gramatika, apod.) rozjedete velmi rychle. Naopak, kdyby jste se snažili stavět dům na chabých základech, začne se vám brzy řítit a budete stále narážet na tytéž problémy.

Jak se učit slovíčka

Speaking Friends jsme vytvořili tak, aby se Vám slovíčka zapsaly do dlouhodobé paměti. Následně se s nimi začnete setkávat v lekcích frází a později i v lekcích audio příběhu. Vše se začne spojovat do jednoho velkého celku, aniž byste se museli něco biflovat. Je to přirozené a zajímavé. Samotná gramatika a časování sloves přichází až mnohem později, když už jste obeznámeni se základy jazyka.

Jakmile máte kvalitní slovní zásobu, rychle se rozjedete pomocí čtení nebo sledování filmů. Ze začátku si budete všímat slovíčka, která ještě neznáte. Nedejte se tím zmást. Pokračujte ve čtení a domyslete si význam neznámých slovíček. Jak se s nimi budete znovu setkávat, automaticky se vám v hlavě bude jejich význam upřesňovat podle kontextu. Po přečtení jedné knihy budete vědět desítky nových slovíček aniž byste si je přeložili. Zkuste to, uvidíte neuvěřitelný posun vpřed.

Jak se vaše jazyková úroveň bude zvyšovat, začnete si pamatovat nejen jednotlivá slovíčka, ale i celé dlouhé výrazy. Tehdy přichází skutečná plynulost v cizím jazyce. Jakmile začne váš mozek používat při mluvení větší celky, nebude se muset zabývat jednotlivými slovíčky ani gramatikou - bude rovnou používat hotové fráze. Když se dostanete do této fáze (stačí přečíst 3-5 knih a shlédnout tak 10 filmů), jste za vodou.

Porozumění je klíčem k úspěchu

Někteří lidé nechtějí jazyk ovládat, ale spíše se ukázat před ostatními, že vědí používat sofistikované výrazy a slovíčka. V tom případě je drcení aktivní slovní zásoby asi užitečnější. Ale pokud chcete cizí jazyk skutečně pochopit a v budoucnu ho plynule používat, třeba začít s pasivní slovní zásobou.

Učte se slovíčka tak, abyste jim rozuměli. To znamená, abyste bez problémů věděli přeložit každé slovíčko do češtiny. Opačný překlad v této fázi není nezbytný. Přijde to samo. Místo toho se raději hned zaměřte na čtení knih. Je to mnohem větší zábava - a o to při učení jde :-)

 
Speaking Friends je teď v akci na Slevomatu!